Jakou barvu nástrahy ryba, na kterou chodíte, doopravdy vidí?

Červené světlo klesne na 1 % své síly u hladiny někde mezi 1.2 m a 11 m — záleží čistě na vodě: 11 m v nejčistším oceánu, 1.2 m v povodňové vodě. Absolutní dosah je ale ta méně užitečná polovina odpovědi. Důležitější je, která barva přežije nejlépe, a to se obrací: nejdál proniká vlnová délka kolem 470 nm — modrozelená — v čistém oceánu a kolem 680 nm — sytě červená — v jezeře zabarveném tříslovinami, protože rozpuštěná organická hmota pohlcuje nejsilněji krátké vlnové délky. V tříslovinné vodě vyhrává červená, což je pravý opak obvyklé rady.

Záleží na tom, jestli ryba nástrahu vůbec zaznamená, a to je užší tvrzení, než jaké dělá většina rad. Tento web počítá kontrast mezi nástrahou a vodou za ní a vzdálenost, na které tento kontrast překročí práh detekce daného druhu. Nedokáže vám říct, jestli ryba zaútočí: to je chování a žádný optický model ho nepředpoví.

Záleží na tom, kterým směrem se ryba dívá — proto si populární rady navzájem odporují. Při pohledu zboku nebo shora vyhrává jas a vyniknou chartreuse nebo bílá. Při pohledu zdola proti hladině nemůže být nic jasnější než obloha, takže kontrast udělá jedině tmavá silueta — a proto v kalné vodě „vždycky berou“ i černá a modrá. Oba tábory mají pravdu, jen o jiné geometrii.

Většina z nich vidí dvě barvy tam, kde vy vidíte tři. Z 54 zdejších druhů má 19 přímé spektrální měření svých čípků; pstruzi, lososi a kapři mají čtyři typy čípků, z toho jeden citlivý na ultrafialové světlo, a žraloci mají jeden a jsou barvoslepí. Každý z nich si tutéž krabičku seřadí jinak.

Kolem 470 nm v čisté oceánské vodě a kolem 680 nm v jezeře zabarveném tříslovinami — modrozelená v jednom, sytě červená ve druhém, spočítané z pohltivosti té konkrétní vody, ne odečtené z grafu. Jediná odpověď neexistuje a graf, který ji dává, popisuje vodu, kterou nepojmenoval.